ANKETA: Kniha roku Sardenu 2019 – výsledky

Článek od: Jan Křeček - 04.03.2020

Které knihy získaly nejvíc hlasů v anketě Kniha roku Sardenu? Čí favorité urvali prvenství? Z komentářů již víte, pro které knihy respondenti hlasovali. A chápeme, že jste to nepřepočítávali, protože těch komentářů je opravdu hodně. V tomto článku jsme vám to spočítali…

RECENZE: Pupíky 8 - Ex, grogy a rock'n'roll

Článek od: Petr Simcik - 26.02.2020

Dovolte mi na začátek recenze citovat klasika, kterého nebude 90% čtenářů/ek Pupíků znát. Tenhle výrok Arnolda Rimmera mi přijde jako brilantní shrnutí osmého sešitu Pupíků.
RIMMER: Nakonec se staneš tím, co nejvíc nenávidíš. Jen se na sebe podívej. Urážlivý, bezohledný, cílevědomý, necitelný. Podobáš se mi víc než já sám.

KOMIKS: Sara B. Elfgren, Karl Johnsson, Vei

Článek od: Tereza Kadečková - 19.02.2020

V úsvitu věků jen Ymi vládl, nebylo moře ni mohutných vln, nebyla země ni nahoře nebe, jen pustá, bez trávy zela propast – Ginnungagap. Tak vypadá vesmír před stvořením světů podle severské mytologie. Odsud už ho legendy a autoři převrací podle sebe. Tvoří sféry, monstra, války a bohy. A tak se stane, že domovina obrů Jotunheim po dlouhé válce s Asgardem zajistí mír pro oba světy. Mír je křehký, protože obě strany chtějí nadvládu nad světem lidí, a tak každých několik generací pořádají turnaj, jehož vítěz získá moc nad lidmi.

RECENZE: Vilém Koubek, Organická oprátka

Článek od: ena - 18.02.2020

Jedného dňa stroje zistili, že ľudstvo je zbytočné a na problém našli najľahšie riešenie. Vyvraždiť nás. Ak sme chceli konkurovať strojom, prístrojom, UI a iným vlastným výmyslom, museli sme vytvoriť človeka schopného s nimi bojovať. Najúčinnejšou zbraňou hromadného ničenia všetkého, čo nemalo DNA, sa stal muž, ktorý bol viac strojom než človekom. Nevadí, účel svätí prostriedky. Kyborg sa volal Rust alebo R211920. A vďaka tomu, že trošičku zošalel, zvládol zlikvidovať nepriateľa takmer sám.

RECENZE: Guy Gavriel Kay, Poslední záblesk slunce

Článek od: Eylonwai - 17.02.2020

Guy Gavriel Kay je jedno z velkých jmen světové fantasy. Kariéru začal spoluprací s Christopherem Tolkienem, když mu pomáhal sestavit Silmarillion. O deset let později vydal své dosud nejznámější dílo, Fionavarskou tapiserii, která se zcela zjevně Středozemí inspiruje – což jí nijak neubírá na kvalitě. Od té doby sbíral žánrové ceny za své pseudo-historicko-fantasy romány, na kterých můžeme debužírovat i u nás: Tigana, Lvi z Al-Rassanu, Ysabel, Pod nebesy a další. Poslední záblesk slunce původně vyšel v roce 2004, v českém překladu loni. Podobně jako jiné Kayovy romány je zasazen do světa, který velmi silně připomíná ten náš, jen jména jsou pozměněna.

Recenzia: Lenona Štiblaríková, Táto krajina nie je pre slabých

Článek od: ena - 05.02.2020

Názov útleho románu evokuje známy film bratov Coenovcov a vzbudzuje záujem. Milovníci Štiblaríkovej dielok už dobre vedia, že vie byť pekne tvrdá a k svojim postavám nemilosrdná. Poďme sa teda pozrieť, čo to autorka tentokrát ukuchtila. Veď nekromanti, vyháňači diabla, či iné milé ľudské aj neľudské bytosti, sú šťavnatým sústom a nevyčerpateľnou zásobárňou divokých príbehov.

RECENZE: Tramvaj č. 1852 - Lovecraftovské podivné porno

Článek od: Petr Simcik - 22.01.2020

Tramvaj č. 1852 je Lady Fuckingham pro nové tisíciletí a temnou dimenzi. Tramvaj č. 1852 je důstojný záskok při čekání na dalšího Carltona Mellicka III. Tramvaj č. 1852 je ukázka, jak by asi psal Lovecraft, kdyby psal porno. A hlavně, Tramvaj č. 1852 je opravdu zábavný horor, který kombinuje děs kosmického podivna a sex.

Radosti Jany Jůzlové

Článek od: Jana Jůzlová - 18.01.2020

Myslíme si, že Janu Jůzlovou není třeba představovat. Jana Jůzlová má pocit, že by bylo dobré „nějak stručně zmínit“, kdo Jana Jůzlová je. Máte-li také ten pocit, použijte Google (nebo se prostě koukněte pod text na medailonek). Nebo si přečtěte následující text, který o člověku řekne možná víc, než by si jeden myslel. A pokud vám text nepřijde dlouhý a chybí vám body č. 8. a 9 tak citelně jako nám, napište do komentářů, že chcete víc. Třeba to společně ukecáme. Dámy a pánové, Jana Jůzlová.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Literatura