Obrázek uživatele Petr Simcik

Bio

Stručné bio

Webmaster a webdesigner se zálibou ve čtení spousty písmenek, nejlépe složených v akčnější sci-fi román.

Co na sebe dál práskl/a:

Oblíbený styl - postapokalyptická scifi. Mám rád tu idylku zřícených velkoměst, obrovských opuštěných prostor a odkazů na časy, které odvál radioaktivní vítr.
Na druhou stranu, žít bych v tom nechtěl. Maximálně se tam vypravit na pár dní s foťákem a brokovnicí.

Rád se ale pustím do čehokoli. Epická fantasy, space opera, komiks...  Mým posledním objevem je Usagi Yojimbo, králík dbalý samurajské cti s proklatě rychlým mečem.

A ještě foto, to abyste mě poznali, když se potkámě někde na CONu :)

Moje osobní / i jiné www stránky:
http://www.petrsimcik.cz

Historie

Členem již
9 let 10 měsíců

Moje příspěvky

Nedávno jsem tu zmiňoval příběh naprosto zásadní pro moderní upírský mýtus. Draculu. A stejně jako je Dracula důležitý pro všechny moderní upíry, tak je Válka světů od Herberta George Wellse zase zakládajícím románem mimozemské invaze. A stejně jakou v případě Draculy, i zde nezůstalo jen u knihy – kráčející třínohá monstra opékající pěchotu i bojové vozy plamennými paprsky, to si prostě říká o adaptaci. 

Jsou legendy, na které se nesahá. Teď to tedy bude znít trochu divně, protože tahle legenda je osahaná snad ze všech stran, ale jsou prostě věci, které s ní ještě nikdo neudělal, alespoň ne takhle veřejně a Drákula od Netflixu JE kontroverzní.

Čtenářský redaktorský občasník je opět zde, tentokrát s trochu delší přestávkou. Nakoukněte Petrovi pod čtecí pokličku a inspirujte se jeho momentálním robotím a hracím rozpoložením.

Situace, kdy je jeden z týmu očividně zrádce, akorát nevíme který, je oblíbená scénáristická záležitost, protože se kolem ní dobře píšou jak dialogy, tak akce. A pokud se to navíc stane v týmu, jenž je složený ze členů, kteří se mezi sebou nemusí, a jediné, co jim brání pozabíjet vše v okolí, je bomba v hlavě, pocit paranoii a příležitost se vyřádit je tím větší.

Knižní novinky začátkem roku jsou poměrně nevděčná disciplína, protože vydavatelé s informacemi zatím škudlí. Vzpamatovávají se po předvánočních uzávěrkách a počítají skromné zisky i po novoročních slevách. Každopádně tu naštěstí máme i takové, kteří šlapou do pedálů celý rok. 

Tramvaj č. 1852 je Lady Fuckingham pro nové tisíciletí a temnou dimenzi. Tramvaj č. 1852 je důstojný záskok při čekání na dalšího Carltona Mellicka III. Tramvaj č. 1852 je ukázka, jak by asi psal Lovecraft, kdyby psal porno. A hlavně, Tramvaj č. 1852 je opravdu zábavný horor, který kombinuje děs kosmického podivna a sex.

Ať už by PAX: Draugova oběť dopadla jakkoli, než se na ní podíváme, je nasnadě zhodnotit a shrnout celou sérii. PAX totiž dorazil úspěšně k poslednímu dílu, a tak se sluší a patří shrnout, zda to stálo za to.

 Je to jedno z velkých žánrových klišé. Superhrdinu si někdo někam pozve pod průhlednou záminkou a následně se ho snaží zničit. A hrdina se samozřejmě nedá. Zhruba tak je to i s Černou rukavicí.

Spider-man/Deadpool: Bokovky jsou něco konceptem mnohem víc fajn než nějaký ucelený Spider-manovo/Deadpoolový příběh, který mi k téhle dvojce ztřeštěných hláškařů prostě nesedí. 

Hadi v rozvalinách jsou svého druhu špionážním thrillerem se startrekovými prvky. Do sytosti si užijete politikaření, souboje na blastery, pěsti, ale také souboj strategických myslí a plány s velmi nízkou procentuální účinností. Až si člověk říká, jestli se na chvíli nepřesunul na palubu Millenium Falcona ve Star Wars.

Stránky