KOMIKS: Batman - Detective Comics 7: Anarky; Brian Bucellato, Francis Manapul

Článek od: Marek Mika - 17.01.2020

Na začátek této recenze si vypomohu přirovnáním k docela jinému odvětví zábavy, a sice k videohrám. Videoherní trh v dnešní době z velké části opanuje firma Ubisoft. Dříve inovativní a velmi oblíbené studio, dnes terč mnohé kritiky. Proč to, ptáte se? Ubisoft se začal příliš opakovat. Začal používat šablonu, která je znatelná v naprosté většině jeho her, dokonce i v těch, pro které nebyla nikdy určena a překáží v nich. Lidé začali mít oprávněný pocit, že za své peníze dostávají to stejné, jenom v novém kabátku s líbivější grafikou. Pro mě je DC v tuto chvíli Ubisoftem komiksu.

Anarky obsahuje čtyři příběhy, které by měly tentokrát souviset více či méně s nekonečným bojem mezi chaosem a řádem. Chaos se bohužel promítnul i do samotné práce tvůrců a je to veliká škoda. Kniha totiž začíná velice slibně. Na první pohled odlišný styl kresby nás přivítá na letišti města Gotham, jež se stalo terčem biologického útoku. Od vypuštění jedu začaly všem nakaženým tikat pomyslné hodiny a časový limit je velmi krátký. Naléhavost situace je ze stránek dobře cítit, dialogy dávají smysl a člověk si až přeje, aby tenhle příběh dlouho neskončil. A najednou lup, jako když praskne žárovka, závěrečná stránka. Což je opravdu škoda, neboť podobných kvalit již nedosáhne nic, co následuje. Hlavní příběh Anarky bohužel přesně vystihuje to, co již bylo řečeno v úvodu. Opět zrecyklované téma "co se stane, když a) dáte lidem novou identitu, b) řeknete lidem, že neponesou následky za své činy, c) dáte jim naději obrovského zisku atd.", které se naposledy objevilo nedávno v sérii Rebirth, je už jednoduše nudné. Není třeba být vůbec napjatý. Ve chvíli, kdy se za dveřmi obyvatelů Gothamu objeví balíčky s bílými maskami, už víte přesně, co bude následovat.

1. Nějaká událost přiměje naprosto obyčejné občany nasadit si masku, již dostali od zakuklence v televizi.
2. Chaos způsobený lidskou náturou (jasně, všichni jsme jen zvířata) nebo ďábelským vynálezem ovládání mysli.
3. Bitka s padouchem
4. "Prolomení kletby"
5. Všichni jsme šťastní jak na 4.července, semkneme se, každý každého uznáváme a společně opravíme vypálené ulice a znovuvystavíme pobořené části města.

A samozřejmě jsme všichni neskutečně vděční Batmanovi, kterého jsme se ještě včera svorně snažili zabít. A to jak v případě, kdy jsme za své konání "nemohli" tak i v tom, kdy jsme se začali jako gangsteři chovat sami od sebe.
A toto mě jednoduše již nebaví. Nechci si kupovat po sté to samé, rád bych viděl standardní padouchy s jejich vlastními skupinami, kteří by měli charisma a propracovaný příběh. Komornější vloupačka do banky spojená s rukojmími by byla zajímavější, než neustálé megalomanské hrozby ovlivňující všechny a všechno. Nemůžu sice Anarky odepřít, že se v pozadí toho všeho odehrává zajímavější temnější linka, ale ta bohužel většinu času hraje až druhé housle, byť má mnohem větší potenciál. Kdyby autoři vyměnili těmto námětům priority, mohl být Anarky mnohem propracovanější a chytlavější, takto zanechává pachuť nevyužité šance.

Zbylé dva doplňkové kousky jsou průměrných kvalit. První je menší příběh přímo z centra dění Jokerova útoku. Z pohledu Lonnieho Machineho je vidět snaha nezasažených obyvatel ve zdraví přežít toto běsnění, což není vůbec špatné téma, ale více by mu slušelo hororové survival zpracování založené na skrývání se a tichém přístupu. Bohužel, místo toho se setkáváme s partou "hustých děcek", které se zformovaly v nevímužkolikátou superhrdinskou skupinu, která to všem bez větších potíží natře. Člověk snad už v Gothamu ani nemůže v klidu vyjít na ulici, aby nenarazil na samozvané ochránce pořádku. A to působí neskutečně nepřirozeně, přičemž se nemůžu ubránit pocitu, že tento příběh vznikl pouze za jedním účelem - aby si na konci zase všichni mohli spolu říct "v týmu jsme silnější, kamarádi si pomáhají, svět je růžový, béžový, ačkoliv kolem zuří apokalypsa". Protože přesně to se na konci stane. Druhý zakončovák je o něco povedenější. Z většiny akceprostý kousek, který je založený na atmosféře a dialozích mezi Hádankářem a Batmanem, které se alespoň snaží o vážnější notu. Ba co víc, několikrát ji i skutečně zahrají. Zároveň jsou ale protknuty sarkasmem a suchým humorem. Tomuto kousku kratší délka ani neškodí, neztrácí tak totiž na přímosti, díky které je rozuzlení zápletky rychlé, ale stále efektní. Celkově bych sedmé sebrané vydání Detective Comics hodnotil jako zcela průměrné dílo, které ani vyloženě neurazí, ale ani zdaleka nenadchne. A to je škoda. Velmi slušný první příběh a ucházející koncový tahají primární kus, seč jim síly stačí. Jenže to není trend, se kterým bych se chtěl smířit. Dokud budeme mávat rukou nad takovými očividnými vykrádačkami předchozích prací, budou je tvůrci produkovat. Proč by to nedělali, když je takový postup rychlý a jednoduchý a peníze tečou? Batman - Detective Comics 7: Anarky tak nemohu doporučit ke koupi, maximálně k vypůjčení kvůli dvěma světlým bodům. A něco takového mi přijde zatraceně málo.

Batman - Detective Comics 7: AnarkyBrian Bucellato, Francis Manapul
Nakladatel:
BB Art
Překlad: Petr Zenkl
Rok vydání: 2019
Počet stran: 200
Rozměr: 172 x 259 mm
Provedení: paperback
Cena: 499 Kč

 

Přidat komentář